Nacismus a rasa

Nacismus dal vzniknout několika teoriím a pojmům, které se týkají lidských ras. Nacisté ve snaze až o vědeckou přesnost sestavili striktní rasovou hierarchii. Na jejím vrcholu stála "Herrenrasse" („panská rasa“), která byla tou nejčistší z árijské rasy a byla nacisty úzce ztotožňována s nordickou rasou, následovanou dalšími odnožemi árijské rasy.

Do spodní části rasové hierarchie umístili „parazitující“ rasy ("ne-árijského" původu) nebo "Untermenschen" („podlidé“) nebezpeční pro společnost. V nacistické literatuře byl pojem 'Untermensch' přiřazován Slovanům, převážně Rusům, Srbům a Polákům.^[1] Nacistická ideologie nahlížela na Slovany jako na rasově podřadnou skupinu, která se hodila buď k zotročení, nebo měla být vyhlazena.^[2] Nacistickému Německu padlo za oběť asi 2 miliony Poláků nežidovského původu.^[3][4]

Nejhorší postavení v nacistické rasové hierarchii měli Romové a Židé, kteří byli považováni za "Lebensunwertes Leben" („Život nehodný žití“) a byli určeni k vyhlazení během Holokaustu. Přesto pro Hitlera lidé částečně židovského původu, takzvaní Mischlinge neboli „míšenci“, pracovali. A to buď na méně významných pozicích ve Wehrmachtu ^[5], nebo v několika případech i na exponovaných pozicích – avšak s komplikacemi – Emila Maurice musel prosadit Hitler sám jako svého dávného přítele, matka polního maršála Erharda Milcha musela podepsat čestné prohlášení, že Erhard není skutečným synem jejího údajně židovského manžela, a získal nakonec výjimku z Norimberských zákonů (tzv. Deutschblütigkeitserklärung).

Říšský ministr zemědělství let 1933–1942 Richard Walther Darré zpopularizoval výraz "Blut und Boden" („Krev a půda“), jeden z mnoha termínů nacistického slovníku, který byl ideologicky používán k podpoření rasismu u německé populace.